Každý rok se u mě doma objeví nějaké malé vánoční kouzlo.
Někdy to bývá nečekaný klid uprostřed prosince, někdy sněhová noc,
a letos… to byl čaj.
Vůně sušené hrušky, meduňky, skořice, pomerančové kůry a trochy hřebíčku
se mi jednoho večera rozlila po kuchyni tak jemně,
že jsem na chvíli přestala míchat, psát, dýchat —
jen jsem stála a nechala ji doznít.
A přesně z té chvíle ticha se zrodil můj vánoční čaj
Hruška ze Štědrého večera.
Opravdový, rukodělný, pomalý
Tenhle čaj nevznikl u pásu ani ve velkém kotli.
Všechno jsem míchala sama — po hrstech, po vůních,
tak dlouho, dokud se mi zdálo, že se příchutě u sebe usmějí.
Každá surovina je ručně vybraná:
sušená hruška
meduňka
skořicová kůra
květ měsíčku
pomerančová kůra
zázvor
hřebíček
Když jsem směs balila, měla jsem pocit,
že skládám malý hřejivý dárek každému,
kdo bude potřebovat trošku světla.
Etiketa s duší
Chtěla jsem, aby čaj měl tvář.
A tak jsem oslovila Áďu — ženu, která dokáže štětcem namalovat atmosféru.
Etiketa, kterou vytvořila, je přesně taková, jakou jsem si přála:
poctivá, něžná, tichá…
jako by v sobě nesla dech zimního večera.
Uvařte si ho.
Sedněte si.
Nechte hrušku rozvonět pokoj.
A dovolte si, aspoň na chvíli,
být doma.
