Prošla jsem se naboso svou loukou a pozdravila každý rozkvetlý květ. Tu vůni chci cítit celý den. Květomluva mé louky: …v tuto životní etapu
Cesta životem nás přivádí k mnoha pomyslným křižovatkám. Leckdy nevíme, jak se rozhodnout a dostáváme se do situací, kdy si lámeme hlavu. Za žádnou cenu
Když pozoruji svého syna obklopeného přírodou a zvířaty o které se v našem druhém domově staráme, cítím příjemný klid. Pocit jistoty, vnitřního tepla i bezprostřednosti.
Rostla jsem jako malé děvče s pocitem velké vnitřní svobody. Značnou část dětství jsem trávila v zahradě své brababičky a pradědečka. Místo bující teplým světlem. Vracím
Ráda se stávám pokaždé jiným květem. Miluji pestrost barev. Barvy jsou pro mě život. Čím více jich na sobě mám, tím líp…stávám se duhou.
Sedím pod javorem s velkými prasklinami na kmeni. Trvalo roky, než se jeho rány zacelily. Mnohé stopy po zraněních jsou viditelnými celý život. V mém háji