Prošla jsem se naboso svou loukou a pozdravila každý rozkvetlý květ. Tu vůni chci cítit celý den.
Květomluva mé louky:
- Odemykám tvé srdce plné lásky, Tvůj petrklíč.
- Rozsévám každodenní radost, Tvá makovice.
- Držím blankytnou modř nad tvou hlavou, Tvá pomněnka.
- S trpělivostí přijímám neočekávatelné, Tvá čekanka.
- Prosluním všechny tvé nadcházející dny, Tvá slunečnice.
- Dovedu tě k nebeským výšinám, Tvůj řebříček.
- Rozezním tvůj vnitřní hlas, Tvůj zvonek.
- Rozsvítím tvé vnitřní světlo, Tvá bledule.
- Odvedu strach z tvé blízkosti, Tvůj bojínek.
- Budu oporou pro tvé nohy, tvůj vstavač.
- Rozproudím tvou vnitřní sílu, Tvůj devětsil.
- Zkrášlím tvé vnitřní já, Tvá sedmikráska.
…v tuto životní etapu jsem pomněnkou…
Která z květin je ta Vaše?
