Cesta životem nás přivádí k mnoha pomyslným křižovatkám. Leckdy nevíme, jak se rozhodnout a dostáváme se do situací, kdy si lámeme hlavu. Za žádnou cenu nepřipouštíme špatné rozhodnutí.
Jít doprava či doleva?
Učím se nerozhodovat se hned…nechat si čas, který věci vyjeví jinak, než byly prvotně viděny. Čas nám pomůže odplavit prvotní emoce, které naše vnitřní rozhodnutí mnohdy ovlivňují.
…dovolím si ponechat si dostatek vnitřního prostoru.
Háj plný stromů mi pomáhá uzemnit mé emoce. Pohled do korun stromů je uzdravujícím procesem. Pro růst každého stromu je nesmírně důležité světlo…doslova se za ním natahuje. Stromy intuitivně znají svoji cestu. Zkusme je následovat…
Jak se na svých životních křižovatkách uzemňujete Vy?
