I ten nejstatnější strom nepodrží své listy po celý roční cyklus.
A já se už tolikrát v životě zlobila, že jsem o něco/někoho přišla. Stále se učím ze svého života pouštět staré, a poskytovat tak ve svém háji prostor pro nový porost. Samotné emoce ze ztráty bolí mnohdy řadu let, obzvláště pokud jsou stopy po starém porostu stále viditelné. Věnovala jsem jim čas i modlitbu.
Od té doby rozumím lépe symbolice pařezů…a každý má svůj vlastní příběh.
Staré je pryč, ale země si pamatuje…
Ráda bych vyznala hold všem těm stromům, které již v mém háji nejsou.
Děkuji za společnou cestu, příležitosti i sílu odejít.
